Často se na mě lidé obracejí s tím, že jejich pes nevydrží sám doma a trpí separační úzkostí. Jakmile za sebou zavřou vchodové dveře, z jejich psa se stává buďto neúnavná siréna, vyštěkávač nebo demoliční komando, které je schopné zničit vše ve svém dosahu. Co tedy s tím?
Psa bychom měli na samotu zvykat postupně. Je jedno, jestli máte doma štěně nebo dospělého psa. Každý pes bude odloučení od vás snášet trochu jinak. Důležité je však nic neuspěchat a psa na odloučení dostatečně připravit. Pamatujete si na sebe, když jste byli dětmi? Nechávali vás někdy rodiče samotné doma? Jak jste se přitom cítili? Neměli jste někdy strach a nechtěli jste, aby se už rodiče vrátili domů? Jak jste se svým strachem vyrovnávali? Pomohlo vám postavit si stan z peřin, odvést svou pozornost hrou nebo si pustit rádio či televizi? A napadlo vás, že váš pes se může při odloučení cítit podobnou úzkost a jen hledá řešení, jak se svého strachu zbavit?
Začneme od jednoduchého...
Nejprve doporučuji začít odloučení trénovat tak, aby na vás pes viděl. Pomoci vám může dětská zábrana do dveří, mřížka, nebo průhledné dveře, v případě venkovního psa jeho kotec. Psa nechte za touto bariérou a udělejte 3-5 kroků od psa. Pokud je stále v klidu, počkejte cca 3 vteřiny a dojděte si ho pochválit. Chvalte jej klidným hlasem, případně odměňte pamlskem. Postupně prodlužujte dobu, než za psem přijdete – ze 3 sekund na 5, postupně na 10 i déle. Vždy od psa odcházejte a vracejte k němu, když je klidný a neodměňujte ho v momentě, kdy kňučí, škrábe na dveře, nebo se chová jinak nevhodně.
Intervaly postupně střídejte – někdy odejděte na 3 sekundy, pak třeba na 5 a následně znovu na 3. Když pes vydrží v klidu i 10-30 vteřin (toto cvičení vám může klidně zabrat i několik dní), začněte trénovat i změnu vašeho místa – to znamená, že pejska zavřete za bariéru (nebo do kotce) a odejdete na 5 sekund do jiné místnosti (nebo za překážku), kde na vás pes neuvidí. Pamatujte, že kritéria náročnosti bychom měli přidávat vždy po jednom, to znamená, že buď trénujeme čas odloučení nebo vzdálenost. Obojí spojíme až později. Jakmile se tedy psu schováte, vyčkejte opět 3 – 5 vteřin a následně jděte psa odměnit.
Pokud pes nevydrží v klidu už při našem odchodu
V takovém případě se pokuste psa nějak zabavit. Třeba tím, že mu před svým odchodem nabídnete plnící hračku s pamlsky, nebo nějaký žvýkací pamlsek (třeba dentální tyčinku) či jednoduchý psí hlavolam, který zvládne sám vyřešit. Také lze využít čichací kobereček, do kterého umístíte granulky, nebo měkkou umělohmotnou lízací podložku pro psy (k dostání je například v psích e-shopech), kterou natřete psí paštikou, konzervou, tvarohem či bílým jogurtem a necháte psa, aby si dobrotu slízal.
Výborné jsou i domácí čichací hlavolamy – použít můžete například plastové umyvadlo a do něj umístit například ruličky od toaletního papíru, hadry, ponožky, brčka, psí hračky a mezi to rozházet psí granulky nebo pamlsky. Čichání psa nejen zabaví a odvede jeho pozornost od vašeho odchodu, ale také ho uklidní. Nejprve se ke psu vracejte ještě v momentu, kdy se soustředí na nabídnutou věc či laskominu, následně i poté, co už ho daný objekt nezajímá a zjistí, že nejste v dohledu. Opět platí, že bychom měli přijít v momentu, kdy je pes klidný. Vždy se také snažíme, aby měl pes během tréninku více úspěchů (tedy i pochval a odměn) než neúspěchů – jen tak vám půjde trénink správným směrem.
Naučte psa na jeho místo
Určete psu místo, které bude sloužit k jeho odpočinku a zároveň mu ho spojte i s možností vaší nepřítomnosti. Takovým místem může být například skládací látková přepravka či prostorná kovová klec, ve které se pes může pohybovat, otáčet, zvedat se a měnit polohy podle potřeby. Tyto varianty jsou vhodné spíš pro menší plemena psů, pro která lze prostorné přepravky využít snadněji, než pro velká a obří plemena.
Pejska odměňujte, kdykoliv sám do přepravky vleze a dávejte mu tam jeho oblíbené kousací hračky a pamlsky. Trénujte, že pejska v boudičce na chvilku zavřete a opět počkáte cca 5 vteřin, než mu otevřete a pejska pochválíte. Pokud máte boudičku s okénky, nebo kovovou klec, můžete pejska samozřejmě odměňovat i skrze ně.
Postupně opět trénujte i to, že odejdete z dohledu svého psa. Když je pes pravidelně odměňován za klidné chování v přepravce, brzy přijde na to, že se mu vyplatí v ní počkat a časem se v ní naučí i odpočívat, což je velmi důležité i pro jeho celkový psychický stav.
Měli bychom mít však dostatek empatie, abychom psa nenechávali zavřeného v boudičce neadekvátně dlouho.
Použít lze samozřejmě také pelíšek v otevřeném prostoru, nebo psu určit „odpočívací místnost“, kde bude mít i svoje ležení. To je vhodné řešení i pro obří plemena.
Pořiďte si kameru
Jakmile se dostanete do fáze, kdy budete trénovat dlouhodobější odloučení – třeba na 15 – 30 minut i déle, je dobré vědět, jak se váš pes po čas vaší nepřítomnosti chová. K tomu je ideální kamera, kterou si dnes můžete pořídit v mini verzi už za pár stovek. Většina těchto kamer dokáže online přehrávat přenos do mobilních telefonů, a tak máte svého psa stále pod dohledem. Některé kamery dokonce disponují i reproduktorem, přes který můžete se svým psem na dálku mluvit a uklidnit ho.
Do většiny kamerek lze také umístit SD kartu a záznam si přehrát opožděně. Vzhledem k tomu, že odloučení teprve trénujete, je lepší mít přehled online a vědět, jak reagovat – zda je pes klidný a můžeme ho jít odměnit, nebo zda se chová nevhodně a kdy toto chování začalo. Vždy, když se nedaří, měli bychom se vrátit o krok (a někdy i o víc kroků) zpět. Někteří zahraniční trenéři používají spojení „zpátky do školky“. Opět začneme trénovat základy a až postupně přidáváme další kritéria.
Někdy pomůže i nový kamarád
Jsou psi, kterým při odloučení pomáhá přítomnost jiného zvířete – ať už kočky nebo dalšího psa. Ve dvou se již cítí bezpečněji a zároveň ne osaměle. Díky tomu pak nemusí mít potřebu rozkousat či rozdrápat dveře, aby se za vámi dostal. Výběr nového kamaráda však pečlivě zvažte po všech stránkách – nejen finančních a časových, ale i zda se k vašemu psímu parťákovi bude ten nový hodit svou povahou a nepřinesete si domů nový problém, ať už v podobě vzájemné nesnášenlivosti nebo zdvojené separační úzkosti (kdy oba psi nebudou zvládat odloučení od svého majitele).
Již 17 let se do hloubky věnuji psům a jejich komunikaci. Poskytuji praktické návody, jak lze psa jednoduše a efektivně cvičit i jak předcházet nežádoucímu chování. Mým posláním je spokojený pes a informovaný spokojený páníček. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.