Chtěli byste dokonalého psa nebo máte pocit, že váš pes už dokonalý je? A co to ta dokonalost vlastně je?
Dokonalost. To slovo nás mnohdy provází už od školních let, kdy po nás učitelé chtěli, abychom byli tak trochu dokonalí. Abychom se uměli slušně chovat a podávali jsme stabilní a výborné výsledky. Dokonalost lze vnímat různými způsoby. Co je pro jednoho dokonalé, může být pro druhého v něčem nedostatečné.
Je nebo není dokonalý?
Myslíte si, že máte doma dokonalého psa? Pak vám gratuluji a srdečně vám to přeji. Většina majitelů ale ten pocit nemá. Na jednu stranu svého psa bezmezně milují, na druhou stranu třeba tuší, že má svoje mouchy. A je to normální! Psi nejsou stroje, stejně jako my, lidé. Každý je jiný a každý v sobě máme své pozitivní i negativní stránky osobnosti. Některé se formují výchovou, ale některé i geneticky (zajímavé jsou i poznatky o epigenetice). I u lidí jste si jistě všimli, že někteří mají silnější povahu a jiní jsou třeba labilnější. U psů je to velmi podobné.
Proč to můj pes dělá?
Pochopit, proč se pes chová způsobem, kterým se chová, vyžaduje vaše pozorování a soustředěné zaměření. Pokud mám například psa, který pravidelně štěká na jiné psy a mně toto chování nevyhovuje, zaměřím se na to, proč to dělá a jak mohu tuto situaci zlepšit. Mohu si položit třeba otázky:
• Věnovala jsem socializaci svého psa dostatek času a vybrala jsem k tomu vhodné protějšky, místa, předměty?
• Má můj pes v dané chvíli dostatečnou kapacitu na to, aby se mohl soustředit?
• Není příčinou náhlého emočního výbuchu psa to, že se v něm stres ukládá už několik dní?
• Co mohu udělat pro to, abych jeho emoce udržela na uzdě a nervy v klidu?
Kovářova kobyla?
Trenéři psů vám často nepřiznají, pokud se svým psem řeší nebo řešili nějaký problém. Někteří se tváří, že jsou dokonalí a jejich psi samozřejmě také. Já naopak nejraději čerpám zkušenosti od trenérů, kteří si i se svým psem zažili “temná údolí“. Každý pes je totiž jiný. I když se vám podaří vychovat 5 bezproblémových psů, ten 6. vás třeba dokáže natolik překvapit, že se učíte znovu a zkoušíte nové metody. Právě práce s problémovými či těžko cvičitelnými zvířaty mě fascinuje. Od takových trenérů bývají informace opravdu hodnotné a já je doslova hltám, protože mě zajímá, jak konkrétní chování řeší a proč běžné osvědčené metody, které zaberou u sta jiných psů, u jejich psa nezabírají.
Strach ze selhání?
Ani moji psi nejsou dokonalí, a to se kynologii aktivně věnuji přes 17 let. Každý z mých psů měl minimálně jednu vlastnost, která pro něj byla naprosto specifická a natolik vrytá, že se ji vždy podařilo jen tlumit, nikdy však zcela odstranit. Píšu to proto, abyste nepodléhali panice, pokud něco se svým psem aktuálně řešíte a jste smutní, že není dokonalý.
Své psy ze srdce miluji a každého se mi zatím podařilo připravit na všechny životní zkoušky, které nás čekaly. Přesto se stane, že i moji psi někdy zapomenou na slušnou výchovu a projeví své emoce, které se mi zrovna nepozdávají. Pak ale znovu hledám příčinu. Neodbyla jsem své psy tento týden kvůli práci? Měli dostatek odpočinku, aby mohli dostatečně zrelaxovat? Nabídla jsem jim dostatek aktivit pro ukojení jejich potřeb, ať už fyzických, tak mentálních? Máme konkrétní situace dostatečně natrénované? A přemýšlím dál…
Dokonalost je v naší mysli
Dokonalost vnímáme my, lidé. Tvoříme si ji ve své hlavě, ve svých představách. Co by ještě měl jedinec splňovat, aby byl pro nás dokonalý? Proč se nám zdá kamarádčin pes dokonalejší, než ten náš? Aktuálně mám ve smečce fenku welsh corgi pembroke, která je od narození velmi pevné povahy a jen tak ji něco nerozhází. Cvičit s ní je radost, protože neřeší cizí lidi, psy ani prostředí. Je krásná, milá, mazlivá, vychovaná, umí spoustu triků, má i úspěchy ze závodů a dokonce titul Klubový šampion práce. Mohla bych říct, že je dokonalá. Ale cizí člověk ji může hodnotit třeba takto: „Není dokonalá, protože má krátké nohy a nevyskočí tak vysoko, jako můj pes. Její uši jsou jako radary, vypadá srandovně, ne hezky. Zloděje spíš přivítá, než vyžene. Její srst strašně líná.“ Dokonalost prostě každý vnímáme jinak.
Máme různé nároky
Žít spokojený život se svým psem chce asi každý z nás. Někomu postačí, když jeho pes ohlídá pozemek a nechá se ošetřit veterinářem. Jiný chce, aby pes plnil úlohu rodinného společníka, miloval děti a choval se k nim příjemně. Někdo zase touží po psím sportovci, se kterým bude zkoušet nové výzvy a učit ho různé triky. Další člověk třeba touží po parťákovi, který ho bude všude doprovázet a nic pro něj nebude problém. Každý má jinou představu o svém ideálním psu. Ale asi je vám už nyní jasné, že k vytouženému cíli nestačí si psa koupit, ale je potřeba se mu intenzivně věnovat a přemýšlet nejen o aktuálním chování svého psa, ale i všech spojitostech, které k němu vedou.
A co vy? Jak jste na tom?
Na závěr vám dám malé cvičení. Představte si Váš běžný den a zamyslete se, co by se muselo stát, abyste přes den byli schopní odolávat stresu s nadhledem, věnovat 100% pozornost své práci, a navíc tam byli rádi. Bez toho, abyste večer přišli unavení a bez nálady z práce domů.
Pomohlo by Vám, kdyby?
• jste spali víc jak 8 hodin?
• ráno udělal snídani dětem někdo jiný a vy jste se mohli najíst v klidu?
• jste měli dopoledne čas věnovat se alespoň 30 minut sami sobě a svým koníčkům?
• Vás po příchodu do práce mile pozdravil šéf i Vaši kolegové?
• se na Vás po příchodu do práce nesesypal seznam úkolů, ale dostaly byste jen přiměřené množství?
• byl v práci někdo, kdo Vám pomůže překonat obtížné a nové úkoly?
• Vám po práci šéf poděkoval za Vaše úsilí a dobře odvedený výkon?
• byl ve Vašem okolí někdo, kdo se každý den zeptá „jak se máš?“
• Pokud byste měli po návratu domů čas plnohodnotně zrelaxovat?
Prosím, odpovězte si pravdivě a zapřemýšlejte, co vše, v průběhu dne i týdne by se mohlo stát, abyste se cítili dobře, klidně a spokojeně. Spokojený člověk (i pes) mnohem lépe zvládne stresovou situaci než ten, který ji zažívá denně – byť po malých dávkách. Ty se totiž nenápadně hromadí, až nastane moment, kdy stačí málo a „kyblíček nervů“ přeteče. Spokojený pes, který má naplněné své potřeby a „prázdný kyblíček nervů“ nejen, že dokáže lépe odolat stresu, ale také se mnohem lépe učí. Jaké jsou potřeby Vašeho psa? Napište si je.
Již 17 let se do hloubky věnuji psům a jejich komunikaci. Poskytuji praktické návody, jak lze psa jednoduše a efektivně cvičit i jak předcházet nežádoucímu chování. Mým posláním je spokojený pes a informovaný spokojený páníček. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.