Pocit, kdy se na psa jen podíváte a oba jednoduše víte a dokážete spolu fungovat kdykoliv a kdekoliv, je úžasný a nepopsatelný. Jsou psi, se kterými to zažijete už od štěněte, a pak psi, u kterých to přijde až postupně s tím, kolik času s nimi trávíte, co vše spolu děláte a jak moc se můžete jeden na druhého spolehnout. Důvěra mezi psem a jeho páníčkem je v celkovém vztahu i fungování velmi důležitá. Stejně tak je důležité umět přijmout svého psa jako komplet, tedy nejen jeho silné stránky, ale i ty slabé, se kterými postupně pracujete.
Páníček je Bůh!
Už s malými štěňaty se snažím vybudovat si pevný vztah. V budoucnu se hodí, když si štěňátko jde pohrát raději se mnou než s jiným psem. Získávám tak v jeho očích hodnotu, a navíc se trénuje i jeho soustředěnost na páníčka. Kontakty s jinými psy štěňatům samozřejmě neodepírám, protože jsou velmi důležité, ale samozřejmě dbám na to, jaký kontakt to je. Štěně by se mělo ideálně setkávat již s dospělými a rozumnými jedinci, od kterých se může něco naučit. Většina lidí hledá svým štěňatům psí kamarády z řad vrstevníků – ti jsou však vhodnější spíš na unavení a vylítání štěněte, než na socializaci a učení se správnému psímu chování.
Ruch nám nevadí
Mnoho psů má problém svého páníčka vnímat v rušných místech. Pes se nedokáže koncentrovat, jeho pozornost je roztříštěná a majitel je bezradný, že ho pes najednou neposlouchá, i když doma vše bez problémů zvládá. Abychom docílili toho, že pes bude „fungovat“ i v náročnějších situacích, musíme na tom pracovat. Lidé si často myslí, že stačí psa těmto situacím vystavovat, a že si zvykne. Je to ale mnohem náročnější. O práci na koncentraci psa se zmiňuji ve svém eBooku zdarma Spolu to zvládneme. Začátky byly u každé z mých fen velmi rozdílné, i když se jednalo o stejné plemeno.
Když to klapne
Většina začínajících pejskařů má hlavní cíl a tím je bezproblémový život s jejich psem. Chtějí, aby je pes poslouchal nejen doma, ale i na procházkách přírodou, ve městě či při cestách městskou hromadnou dopravou. Chtějí, aby nedělal ostudu, když ho vezmou na dovolenou do hotelu nebo do restaurace. Myslím si, že tohle je jeden z nejlepších cílů, jaký může pejskař mít. Složené zkoušky a úspěchy na závodech jsou pro mě osobně jen třešničkou na dortu. Důležitější pro mě vždy je, jak se pes aktuálně cítí a zda je na danou situaci psychicky připraven (k tomu je samozřejmě nutný trénink). Cílená práce na koncentraci se mi vyplácí. Moje fenky pak dokážou zvládnout i náročnou situaci, jako je třeba vystupování před 100 i více lidmi v neznámém prostředí plném pachů i psů, za doprovodu hudby a osvětlení z reflektorů.
Ale vždyť je to jen pes…
Jsou lidé, kteří mají psa jako hlídače, strážce, terapeutickou pomůcku nebo sportovní náčiní. Přijde jim zbytečné sledovat, v jakém psychickém rozpoložení je jejich pes. Dost často také vídám lidi, kteří spíš než svého psa, mají rádi to, co se svým psem dokázali. Zapomínají vnímat pocity svých psů a přijde jim divné, když pes po nějaké době přestává chtít cvičit, dělá častěji chyby, začnou se u něj projevovat nežádoucí projevy chování, nebo náhlé zdravotní komplikace. Být na stejné vlně se svým psem znamená napojit se jeden na druhého a být tu jeden pro druhého. Věřte, že takové spojení ve vás zanechá nezapomenutelný pocit. A je úplně normální, že s některým psem to pocítíte víc a s jiným třeba méně. I my jsme každý jiný, stejně tak naši psi.
Již 17 let se do hloubky věnuji psům a jejich komunikaci. Poskytuji praktické návody, jak lze psa jednoduše a efektivně cvičit i jak předcházet nežádoucímu chování. Mým posláním je spokojený pes a informovaný spokojený páníček. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.